Galerie osobností města Bílovce

Ne každý měl v životě to štěstí, že si mohl vybral své vysněné povolání, které se zároveň stalo i jeho celoživotním posláním. V 18. století různé nepříznivé okolnosti - většinou to byli velmi chudí rodiče - znemožňovaly vzdělávání talentovaných dětí. Jen několika málo „vyvoleným“ se podařilo propracovat přes všechny životní překážky a dosáhnout vytouženého cíle.

Karel Johann se narodil v únoru roku 1720 do rodiny Johanna Georga Nosska ( * 1690, + 9.2.1760 Marks Lexen) zednického mistra a stavitele v obci Marks Lexen a jeho ženy Magdaleny rozené Kneifel (*1690, +19.9.1752 Maks Lexen). Přestože zní název jeho rodiště dle matričního záznamu poněkud exoticky jedná se o obec Lišnice u Mohelnice.

Po univerzitních studiích v Olomouci vstupuje Karel Johann Nossek na doporučení barona Bukuwky majitele panství Žádlovice do služeb barona Sedlnitzkého, jako vrchnostenský písař. 

Období mezi narozením Johanna Ignaze Zimbala roku 1722  a počátkem jeho studií ve Vídni není vůbec známé.  Určitý je pouze zápis: „Zimbal Joan von Wagstadt  in Schlesien“ ve studentském adresáři Vídeňské akademie malířství, sochařství a architektury z roku 1742. Další podrobnosti v adresáři se týkají jeho otce – Matese Zimbala, který byl podle protokolu tesařem „in Radnitz bei Wagstadt“ (Radotín u Bílovce), a místa jeho bydliště, který je v rejstříku označen jako „bey denen barmherzigen“ (od Milosrdných). 

Ač byl malý vzrůstem, mohl se pochlubit velkým duchem. 

Ernst Kretschmer spatřil světlo světa 17. července 1903 v Petrovicích u Karviné. Brzy poté se jeho rodiče Konrad Kretschmer a Marie Kretschemer rozená Kreisel přestěhovali do Bílovce, který se stal jeho domovem. Otec Konrád i matka Marie pocházeli z Bílovecka. Ernstův dědeček Gottfried Kretschmer byl v letech 1873-1891 starostou obce Bravinné u Bílovce.

Rod Kretschmerů jako větrných mlynářů je v této obci připomínán již v 18. století.

Ernstův otec pracoval jako průvodčí u C a K Severní dráhy.

Před časem našel kolega Dr. Zezulčík kastelán na zámku v Kuníně ve sbírkách salzburského muzea fotografii Adolfiny baronky Sedlnitzké z Choltic – tety naší bílovecké zámecké paní Idy hraběnky Sedlnitzké z Choltic. 

* 8. 5. 1893 v Opavě † 24. 12. 1969 v Sheinfeldu nad Mohanem v SRN, učitel, kronikář, vlastivědný pracovník. 

Není snad na světě obec, nebo město, které nemá ve své historii nějakého „obyčejného“ člověka, který své rodné místo proslavil, tak aby o něm psaly některé světové noviny a časopisy. Bílovec měl na přelomu 19. a 20. století  jednu takovou ikonu – C. a K. poručíka Karla Brennera.

Franz Schuhmeier se narodil ve Vídní (farnost Gumpendorf, 6. okres) 11. října 1864 do rodiny věčně nezaměstnaného alkoholika Eduarda Schuhmeiera a pradleny Terezie Brennerové (nar. 29.prosince 1836 v Bílovci). 

Rok 1894 byl pro větrného mlynáře plodný. Bylo dost vláhy, mrazy skončily v pravý čas, ani jedna švestka nezmrzla. Také Jeroným Matzner si přišel na své. 

Starosta, který zavedl poplatek za psa a pořádal velkolepé slavnosti…

Ono listopadové odpoledne roku 1914 bylo zalité podzimním sluníčkem, ale celé město Bílovec bylo oděno do černého roucha. Toho dne se vydal na svou poslední cestu oblíbený starosta Wilhelm Kleppich (*31.3.1846, +12.11.1914). 

Karl Raimund Kristinus – hudební skladatel, sbormistr a učitel

(22. 3. 1843 Bílovec, + 16.12. 1904 Wien - – Dominikanergasse2)

Historie našeho zámku v Bílovci je velmi košatá. Bohužel původní sbírky byly buď rozchváceny, nebo je nenávratně spolkl zničující požár v květnu 1945, proto musíme pátrat také daleko v zahraničí a postupně doplňovat zámecké sbírky o další zajímavé předměty, byť někdy pouze v kopiích.

Karel Teodor Antonín baron Sedlnitzky – Odrwas z Choltic se narodil na počátku roku 1802 v Olomouci, kde jeho rodiče Karel Josef Michael baron Sedlnitzky a Aloisie Luisa baronka von Foullon de Norbeeck často pobývali. 

Od poloviny srpna roku 1779 bylo ve městě přítomno velké množství císařského vojska, mezi mnohými regimenty hlavně husarský pluk Hadik, který dlel tou dobou v Bílovci na tzv. „mírové garnizóně“.

Více jak 700 let historie města Bílovce jsou hlavně životní osudy a životní příběhy lidí, kteří zde po staletí žili a pracovali. Některé příběhy jsou legrační, inspirující, ale i hodně smutné.

Není snad nikdo, kdo by si nepamatoval na rakouský detektivní seriál Komisař Rex, natáčený od roku 1994. Pojednává o kriminalistických případech oddělení vražd vídeňské policie pod vedením sympatického komisaře Richarda Mosera. Možná si také vzpomenete na komisaře v penzi, který při partičce kulečníku, nebo při skleničce dobrého vína vždy dobře poradil pánům detektivům, když se ocitli ve slepé uličce. Tuto postavu ztvárnil v Rakousku velice oblíbený herec Fritz Muliar (nar. jako Friedrich Ludwig Stand 1919 – 2009). Nikdo už ovšem neví, že jeho první manželka Greta Margaretha Aurelia Patteisky (23.3. 1923 – 23.3.1997) měla své kořeny v Bílovci.

Mladý bílovecký instalatér Hans (Johann) Heller (nar.1899) syn ředitele bílovecké Nemocenské pokladny se rozhodl, že zkusí své štěstí za oceánem. Jeho cestovatelské zážitky uveřejňovaly regionální americké noviny od roku 1922. V německém přepise je pak na pokračování přinášely svým čtenářům také bílovecké noviny.

„Rosa Abendrothová klečela v krvavé slámě a tiskla ruce k velkému zmoženému břichu selky Matisskové. Trhla sebou, když jí selka zakřičela přímo do ucha. Rodička už křičela celé hodiny. Zprvu všechno ukazovalo na normální porod. Tety, neteře, sestřenky a sousedky už připravily horkou vodu a prostěradla, ve světnici voněl pelyněk.

Michael Anton Meissner se narodil 22. června roku 1886 do velmi vážené bílovecké rodiny. Otec Amand Meissner, byl ředitelem měšťanské školy a matka Anna, dcera bíloveckého továrníka Antona Webera.