Galerie osobností města Bílovce

Soudce a pravnučka císařského lékaře

Když procházíme archivní materiály stále nacházíme další zajímavé osobnosti, které v minulosti ve městě žily a zanechaly nám nějakou historickou stopu. V tomto příspěvku se podíváme na obyvatele domu čp. 14 na náměstí (původní dům byl na konci 50 let stržen a na jeho místě vyrostl nový bytový dům). Od druhé poloviny 19. století byl Bílovec nejen sídlem okresního úřadu, ale také okresního soudu. Na počátku roku 1889 byl do Bílovce přidělen na uvolněné místo okresního soudce JUDr. Hermann August rytíř von Dietrich (1851-1910). Hermann August byl synem doktora Karla Wilhelma rytíře von Dietrich (1811-1889), opavského purkmistra, poslance Slezského zemského sněmu a zemského advokáta. Studium práv na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě absolvoval Karl Wilhelm po gymnáziu v Jihlavě. Právnickou praxi vykonával na jihlavském magistrátu a potom následovala místa advokáta v Olomouci (1840) a zemského advokáta v Opavě (1845). Stal se členem Slezské advokátní komory v Opavě. Vyhledávanou advokátní kancelář v Opavě provozoval až do svého návratu k rodné jihlavské hroudě (1884).

Jeho syn Hermann August rytíř von Dietrich vykonával funkci okresního soudce v Bílovci do roku 1896, kdy odešel do Jihlavy, kde se stal prezidentem krajského soudu.

Hermannova sestra Anna šlechtična von Dietrich se 23. dubna 1867 v Opavě provdala za Josefa Friedricha Hummela, dirigenta, hudebního skladatele a pozdějšího ředitele salzburské konzervatoře Mozarteum. V Salzburku dnes nese jeho jméno jedna z ulic Josef-Friedrich- Hummel-Strasse.

Za zmínku určitě stojí také synovec dr. Hermanna Augusta, MUDr. Karel rytíř von Dietrich, oblíbený lékař z Mariboru. Noviny „Marburger Zeitung“ píší: „Lékař dr. Dietrich nepatří k něm nafoukaným doktorům, kteří své peníze utrácejí za drahé automobily nebo fiakry, ale podporuje ve městě různé dobročinné spolky, ke svým pacientům je vždy velmi vstřícný a nešetří nikdy úsměvem a dobrým slovem…“ Po sňatku s dcerou karlovarského obchodníka Marii Weisshauptovou se rodina stěhuje do Karlových Varů a následně do Aše, kde si otevírá soukromou lékařskou praxi.

JUDr. Hermann August rytíř von Dietrich se roku 1876 v Opavě oženil s Karolinou šlechtičnou von Vest (1855-1915), dcerou známého opavského lékárníka Wilhelma šlechtice von Vest. Jejím pradědečkem byl slavný klagenfurtský lékař Lorenz Chrysanth šlechtic von Vest (1720-1789). Lorenz byl mimořádný student. Již v 21 letech byl promován na lékaře. Kromě studia medicíny se věnoval také právu, teologii, botanice, farmakologii a chemii. Mladého nadějného lékaře si ve Vídní, povšiml osobní lékař císařovny Marie Terezie, baron Gerhard van Swieten, který se zasadil, aby se von Vest, stal členem vídeňské lékařské akademie a členem hygienické komise. Po roce 1746 už působí jako lékař v Klagenfurtu. Jeho pověst skvělého lékaře rostla a roku 1773 byl jmenován zemským lékařem. Ve druhé polovině 18. století byl Klagenfurt velice nezdravé město. V bezprostředním okolí samotného města se nacházelo několik močálů se stojatou vodou, která se jen hemžila různými parazity. Vest ve spolupráci s inženýrem Josefem von Clairfaytem vypracoval projekt na vysušení těchto zdraví nebezpečných močálů. Vestovým dílem bylo také přemístění městského hřbitova z centra města.

Když se v dubnu roku 1781 rozhodla dcera Marie Terezie, arcivévodkyně Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, přesídlit z Vídně do Klagenfurtu, stal se Lorenz von Vest jejím osobním lékařem a v této funkci setrval až do své smrti roku 1789. (Pozn. arcivévodkyně Marie Anna byla dobročinnou a sociálně angažovanou dcerou královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána, která se nikdy neprovdala. Po matčině smrti se rozhodla opustit Vídeň, prodala sbírky minerálů univerzitě v Budě, rozsáhlou knihovnu nechala začlenit do Vídeňské univerzitní knihovny a početnou sbírku hmyzu zrušila. Nakonec rozpustila dvůr a půl roku po matčině smrti se vydala do Klagenfurtu, kam dorazila s dvaadvaceti členy doprovodu 25. dubna 1781. Zde žila skromný život pod ochranou představené Alžbětinek, své přítelkyně Xaverie Gasserové. Jeptiškou se sice stát nechtěla, i když se jednou nechala namalovat v řádovém oděvu, ale účastnila se duchovních cvičení jeptišek i svatého přijímání. Je považována za druhou zakladatelku Alžbětinského kláštera v Klagenfurtu).

Na samotný závěr je ještě dlužno zmínit, že z této rodiny pocházela také poměrně slavná rakouská operní zpěvačka a učitelka hudby Albine šlechtična von Vest, která se v roce 1901 provdala ve Vídni za profesora Eusebia Mandyczewského, učitele a hudebního skladatele rumunsko-ukrajinského původu.