Galerie osobností města Bílovce

Karel Gajovský se narodil 30. října 1894 v Zábřehu na Moravě do rodiny Gajewských, přičemž jeho otec, pocházející z polského okresu Bochnia, přišel do Ostravy za prací do dolů a oženil se zde s Františkou Poláškovou z Frenštátu pod Radhoštěm. Od Karla, který měl dalších 8 sourozenců, se očekávalo, že bude horníkem jako jeho otec. Avšak podle slov svého syna: „sfáral Karel jen jednou a od té doby práci v dole odmítl.“ V letech 1914–1918 se jako ženista účastnil 1. světové války, ve které padl jeho nejstarší bratr Rudolf.

Od roku 1918 byl několik let zaměstnán ve stavební firmě svého strýce Pospíšila. Poté se osamostatnil a kolem roku 1925 zakoupil starou cihelnu v Hrabůvce, kterou přebudoval na jednu z největších pil v tomto regionu. Postupně zde vznikla výrobna nábytku, pilnice a tesárna. V roce 1937 si nechal počeštit jméno Gajewski na Gajovský, které už nějakou dobu oficiálně používal.

Georg Friedrich Gans se narodil 13. září 1697 do rodiny krnovského městského stavitele, cechmistra zednického a kamenického cechu Andrease Ganse (*18. dubna 1672, † před rokem 1729). Jeho otec Andreas společně stavitelem Sebastianem Hohenadelem vtiskli barokní podobu linhartovskému zámku Karla Julia hraběte Sedlnitzkého z Choltic. 

Bruno Bauer se narodil 30. listopadu 1880 do rodiny havlíčkobrodského továrníka Morice Bauera.  Absolvoval humanitní gymnázium v Praze a poté studoval tamtéž na Německé technické vysoké škole (Deutsche Technische Hochschule in Prag) u profesorů Franze Starcka a Josefa Melana. Po ukončení studia zde působil jako asistent.

Více jak 700 let historie města Bílovce jsou hlavně životní osudy a životní příběhy lidí, kteří zde po staletí žili a pracovali. Některé příběhy jsou legrační, inspirující, ale i hodně smutné.

Ač byl malý vzrůstem, mohl se pochlubit velkým duchem. 

Projekt na stavbu dětského domova v Bílovci z roku 1894 z dílny renomovaného opavského stavitele Julia Lundwalla (10. června 1844 Wismar – 14. března 1930 Opava).