Galerie osobností města Bílovce

S historií města Bílovce je neodmyslitelně spojen rod Pražmů z Bílkova. V různých písemných pramenech je uváděn hlavně Bernard Pražma z Bílkova, stavitel renesančního zámku a následně jeho synovec Karel Pražma z Bílkova. O manželce Bernarda Pražmy z Bílkova, paní Christině, rozené z Lappitz, se jen velmi stručně zmiňuje Bartoloměj Paprocký z Hlohol ve svém díle „Zrcadlo slavného Markrabství moravského“, z roku 1593: „Pan Bernarth Pražma z Bílkowa a na Bělowcy...má manželku paní Krystýnu z Lopeč…otec possel ze starožitných knížat Frangepany…mateř paní Krystýny pocházela z rodu králův Bosniackych a užiwagi za erb koruny zlaté…“. 

Moritz Georg Josef Franz Maria baron Daublebský ze Sternecku jediný syn oblíbeného bíloveckého okresního hejtmana Moritze Jakoba barona Daublebského ze Sternecku  (1871–1917) a jeho manželky Marie Amélie Františky Stefanie Salvadori z Whiesenhofu (1872–1962) se narodil 29. února 1912 v domě čp.411 na Panské ulici v Bílovci (dnes Úřad práce).

Karel Josef Michael se narodil 28. září 1776 v Olomouci jako druhorozený syn Karla Mikuláše barona Sedlnitzkého – Odrowas z Choltic, plukovníka polské královské gardy a jeho manželky Anny Marie von Szubalsky. Karel Josef vystudoval práva a filozofii na univerzitách v Olomouci a Vídni, odkud byl povolán na krajský úřad do Olomouce. Po čase mu úřednické povinnosti přerostly přes hlavu, že se rozhodl na všechny funkce rezignovat a odjel na bílovecký zámek. 

Jan Václav baron Sedlnitzký – Odrowas z Choltic ¹ (*1590?, † 10. října 1646 Vikantice) vrchní hejtman všech lichtenštejnských statků v zemích České koruny a současně nejvyšší sudí Opavského knížectví, majitel panství Třebovice, Slavkov u Opavy a svobodného dvora ve Vikanticích,  byl autorem  

v Olomouci tiskem vydanému popisu slavnostního vjezdu knížete do města a holdování opavských stavů: „Summarnij relati, kterak Oswjcené a Wysoce Vrozené Knjže a Pán, Pan Karel Eusebius z Božij milosti Swaté Ržjmské Ržjsse Knjže a Wládař Domu Lichtenssteynského z Nyklsspurku, w Slezij Knijže Oppawské a Krnowské, Dne 11. Augusti toho přjtomného 1632 Léta o Páté Hodině Polední Swůg Stiastný Vgezd k přigeti poslussného Holdu od Pánů Stawuow do Knjžetstwij Oppawskeho…“

Karel Jan Mikuláš (Nico) spatřil světlo světa 5. prosince 1723. Pokřtěn byl v brněnském kostele sv. Jakuba Staršího. Mladý baron měl ty nejlepší předpoklady k úspěšné kariéře v císařských službách. Byl absolventem C.K. Tereziánské rytířské akademie ve Vídni (vzdělávací instituce, která vychovávala mladé talentované muže pro civilní službu). Ochranou ruku nad ním držel vlivný strýc Václav Karel Sedlnitzký z Choltic, císařský tajný rada a apelační soudce.

Mladší syn barona Karla Josefa Michaela Sedlnitzkého z Choltic a Anny baronky von Foullon de Norbeeck, celým jménem Moritz Josef Anton Theodor se narodil 10. května 1808 v Olomouci. Jeho životní dráha začínala způsobem obvyklým pro druhorozeného příslušníka šlechtického stavu. Již v 17 letech vstoupil do armády. Sloužil u kyrysnického pluku č.2 (Kürassier-Regimente Nr. 2 Koenig Max von Bayern). V letech 1848-1849 účastnil polního tažení do Uher. Vyznamenal se v bitvě u Szörögu 5. srpna 1849 a získal vojenský záslužný řád. Do penze odešel na konci roku 1850 v hodnosti majora. 

Jediný syn Stanislava Zdenka hraběte Sedlnitzkého-Odrowas z Choltic a Idy hraběnky Sedlnitzké-Odrowas z Choltic, Sigmund se narodil na bíloveckém zámku 30. září 1872.

V letech 1882-1886 absolvoval studium na gymnáziu v Kremsmünsteru a Opavě. Mladý šlechtic nenašel zalíbení v armádě jako jeho otec, proto odešel studovat práva do Vídně (1892-1896). Od roku 1897 působil jako právník - stážista u Státního výboru v Opavě (autonomní výkonný výbor zemského sněmu). Z Opavy odchází do Vídně, kde působí na Ministerstvu spravedlnosti. Ve válečných letech 1916 – 1918 je jmenován krajským hejtmanem ve Freistadtu (Horní Rakousko).

Karel Teodor Antonín baron Sedlnitzky – Odrwas z Choltic se narodil na počátku roku 1802 v Olomouci, kde jeho rodiče Karel Josef Michael baron Sedlnitzky a Aloisie Luisa baronka von Foullon de Norbeeck často pobývali. 

Historie našeho zámku v Bílovci je velmi košatá. Bohužel původní sbírky byly buď rozchváceny, nebo je nenávratně spolkl zničující požár v květnu 1945, proto musíme pátrat také daleko v zahraničí a postupně doplňovat zámecké sbírky o další zajímavé předměty, byť někdy pouze v kopiích.

Před časem našel kolega Dr. Zezulčík kastelán na zámku v Kuníně ve sbírkách salzburského muzea fotografii Adolfiny baronky Sedlnitzké z Choltic – tety naší bílovecké zámecké paní Idy hraběnky Sedlnitzké z Choltic.