Karel Gajovsky - architekt a stavitel
Dříve pojišťovna, dnes wellness centrum
Dneska se v honosné budově bývalé Okresní nemocenské pojišťovny (do roku 1919 Okresní nemocenská pokladna) nachází oblíbené Wellness centrum Laguna.
Projektem byl pověřen známý ostravský architekt a stavitel Karel Gajovský (1894-1983). Stavební povolení bylo uděleno 1. září 1927 a již 9. března 1928 byla budova schválena k užívání. Nacházely se zde ordinace lékařů, kanceláře úředníků a několik bytů. V suterénu bylo 8 vanových koupelí, 2 šatny, bazén a parní lázeň. Po II. světové válce sloužila budova jako Obvodní zdravotní středisko.
Karel Gajovský se počtem i významem svých realizací řadí mezi významné stavitele meziválečného období na Ostravsku. Do jeho díla se řadí nejen stavby či přestavby řady rodinných domů v Ostravě, Brušperku, Metylovicích či Paskově, ale také radnice v Třebovicích z let 1934–1935, sokolovna v Paskově z roku 1926 či hasičská zbrojnice ve Štramberku z roku 1931. Po válce spolupracoval mj. na opravách kostela sv. Václava v Moravské Ostravě a zámku v Hradci nad Moravicí.
Karel Gajovský se narodil 30. října 1894 v Zábřehu na Moravě do rodiny Gajewských, přičemž jeho otec, pocházející z polského okresu Bochnia, přišel do Ostravy za prací do dolů a oženil se zde s Františkou Poláškovou z Frenštátu pod Radhoštěm. Od Karla, který měl dalších 8 sourozenců, se očekávalo, že bude horníkem jako jeho otec. Avšak podle slov svého syna: „sfáral Karel jen jednou a od té doby práci v dole odmítl.“ V letech 1914–1918 se jako ženista účastnil 1. světové války, ve které padl jeho nejstarší bratr Rudolf.
Od roku 1918 byl několik let zaměstnán ve stavební firmě svého strýce Pospíšila. Poté se osamostatnil a kolem roku 1925 zakoupil starou cihelnu v Hrabůvce, kterou přebudoval na jednu z největších pil v tomto regionu. Postupně zde vznikla výrobna nábytku, pilnice a tesárna. V roce 1937 si nechal počeštit jméno Gajewski na Gajovský, které už nějakou dobu oficiálně používal.
V době nacistické okupace byl roku 1943 zatčen gestapem a vězněn v koncentračních táborech Buchenwald a Osvětim. Komunisté jej jako úspěšného podnikatele po únoru 1948 nejprve podrobili mimořádnému zdanění (tzv. milionářská dávka) a posléze vedle znárodnění samotné firmy vyvlastnili také jeho nemovitý majetek, který kromě činžovních domů v Hulvákách představovalo též venkovské výletní sídlo Hadinka v Klokočově na Opavsku, kde rád trávil volný čas s rodinou a kde měl i architektonický ateliér.
