Galerie osobností města Bílovce

Vládní rada, ředitel školy, archeolog, historik, geolog, geograf, kartograf a spisovatel – všechny tyto profese se pojí s jedním člověkem – profesorem Richardem Tramplerem.

Narodil se v Bílovci 13. prosince 1845 do velmi početné rodiny soukenického mistra Augustina Tramplera. Bílovecký učitel Isidor Brandt si u mladého Tramplera všiml velkého nadání pro studium. Jeho otec si však nemohl dovolit, aby syn pokračoval v dalších studiích a trval na svém, „Richard se bude učit řádnému řemeslu“. Učitel se obrnil trpělivostí a nakonec neoblomného soukeníka Tramplera přesvědčil, aby zvídavého chlapce nepřipravovali o touhu po vědění a tak 14letý Richard odešel na střední školu do Opavy. Nyní začal boj o existenci, kterého nebylo v té době ušetřeno tolik talentovaných dětí. Trampler započal gymnaziální studia se všemi druhy strádání, a ty úplně neustaly i když se o něj postarala teta , protože tato dobrotivá žena ho jen vytrhla z nejnaléhavější nouze. Jeho přetěžký úděl se začal pomalu zlepšovat, když dával soukromé lekce v rodinách opavských továrníků. Každé prázdniny podnikal dlouhé pěší túry. Jeho věrný průvodcem byl Jurendeho „Vlastenecký poutník“ s popisem různých hradů a zámků na Moravě a ve Slezsku. V té době také pořizoval poznámky ze spisů, které se zabývaly historií a geografií jeho vlasti, jako byly Faustin Ens „ Oppaland “, Stellwagův „ Chronik von Freudenthal “ a další.

Maturoval s vyznamenáním, a proto se rozhodl pokračovat v dalším studiu ve Vídni, přestože byl odkázán pouze na své poněkud chatrné a do budoucna zcela nejisté úspory. Ve skutečnosti se celý rok potýkal s nejtrpčím strádáním, dokud se mu nepodařilo najít místo domácího učitele. Práce to byla náročná. Hluboko do noci se pak věnoval odbornému studiu.

Jeho elán byl však nezměrný, pilně navštěvoval historické semináře pro obecné a rakouské dějiny. Jako vzorný student byl postupně zasvěcován do tajů precizního historického bádání pod vedením profesorů Adalberta Jaegera, Ottokara Lorenze a Theodora Sickela. Své první odborné práce zveřejnil již v roce 1868 (Spory Jiřího II. ze Šelemberku s dominikánským klášterem v Ratiboři). Na žádost vládního rady Alexandra svobodného pána von Summer vyrazil o velikonočních prázdninách roku 1869 provádět průzkum archivů v Opavě.

Ještě během posledního semestru univerzitních studií se nejprve ucházel o místo učitele ve Vídni, ale 24. září 1870 byl jmenován suplentem pro tři Vyšší třídy královské městské reálky v Brně. Při namáhavé učitelské činnosti ve škole, při soukromých hodinách a přípravných studiích na učitelské zkoušky mu nezbývalo moc času věnovat se práci na dějinách Moravy a Slezska, kterou si původně stanovil za úkol. Přesto si vynašel čas na výlety do Moravského krasu. Začal se zajímat o tamní kraj. Později už jako řádný profesor na vídeňské reálce sem zajížděl provádět archeologický výzkum a krasologická pozorování. Moravský kras doslova miloval. Opakovaně se vracel na krasové plošiny či do hlubokých žlebů. Popsal řadu závrtů a některými se snažil prokopat do neznámých jeskyní. Napsal celkem 32 statí z území Moravského krasu, o jeho přírodních podmínkách, krasových jevech i historii. Nejobsáhlejší Tramplerovou publikací o Moravském krasu byla monografie Macocha z roku 1891. I když na dno propasti nikdy nesestoupil, snažil se proměřit její dimenze. Byl také autorem Moravské vlastivědy nebo atlasu pro střední školy. V září roku 1873 se stal profesorem na městské reálce ve Vídni a od roku 1894 byl jmenován ředitelem C. a K. vyšší reálné školy císaře Františka Josefa I. ve XX. vídeňském okrese Brigittenau. Na škole vybudoval jedinečný kabinet geografický kabinet.  Pan profesor nebyl jen „nevrlý“ vědec, ale rád chodil dvakrát týdně na jedno „orosené točené“ do hospůdky Franze Seidla „Brigittawald“, kde bavil společnost vtipnými historkami ze své dlouhé učitelské praxe. Návštěva se kolikrát protáhla hodně přes půlnoc.

V roce 1898 se stal rytířem řádu císaře Františka Josefa I., pro výzkum a záchranu uměleckých a historických památek o tři roky byl jmenován císařským vládním radou. Prof. Dr. Richard Trampler zemřel po srdečním kolapsu v Esternbergu v Horních Rakousích 16. srpna 1907.

Publikační činnost profesora Tramplera měla velmi široký záběr:

 „Der Spion genannt der Bärner Max“ – novela z doby sedmileté války, nás zavede do Opavy, Bílovce, Hradce nad Moravici, Raduně, Domašova a Moravského Berouna v době pruského obležení Olomouce (1877, Brno)

„Korespondence kardinála Dietrichsteina s předsedou dvorské válečné rady Collaltem, plus příloha: Lustrierovy dopisy z Konstantinopole, braniborských markrabat a hraběte Schlika z Pruska“ (Vídeň 1873, 118 s.)

„Průvodce všeobecným zeměpisem“ (Vídeň 1876, XII a 132 s.)

"Mapový atlas rakousko-uherské monarchie" (Vídeň 1874, 14 listů s textem)

„Atlas rakousko-uherské monarchie pro střední školy a školy spojené“, 31 listů (Vídeň 1881)

„Fyzikálně-politický atlas rakousko-uherské monarchie pro střední a příbuzné školy“, 19 listů (Vídeň 1882)

„Wok I. z Kravář (1269–1328)“ (1870)

„Memorandum, nalezené ve věži farního kostela v Bílovci“