Major Franz Bohatsch Edler von Brandwall
Pan major Bohatsch byl velký lidumil
Franz Bohatsch Edler von Brandwall pocházel z chudých poměrů, ale vlastní pílí dosáhl společenského i profesního uznání. Franz Bohatsch se narodil 15. června 1841 ve Staré Vsi u Bílovce jako druhý syn polovičního sedláka Jakoba Bohatsche. Po absolvování základního vzdělání, se vyučil v Bílovci zámečníkem u mistra Schoenera. Jak bylo tehdy dobrým zvykem vydal se také mladý Franz na vandr. Jeho učednická cesta vedla přes Brno a Vídeň do Štýrského Hradce. Dlouhou nemohl zavadit o žádnou pořádnou práci až se nakonec rozhodl, že zkusí štěstí u C.K. armády. Byl přidělen k dělostřeleckému pluku. Během čtyř let se propracoval až k nejvyšší poddůstojnické hodnosti – vrchní ohněstrůjce (ekvivalent hodnosti šikovatel). Dne 20. června 1866 vytáhla rakouská armáda do Itálie. 
Italové do války vstoupili jako spojenci Pruského království – pruský kancléř Otto von Bismarck Itálii za účast v protirakouské koalici nabídl Benátsko. Smlouva byla podepsána 8. dubna 1866. Úkolem Italů bylo zaútočit na Rakousko z jihu a zároveň mělo italské loďstvo napadnout z moře Dalmácii. Tohoto tažení se zúčastnil také Franz Bohatsch. V krvavé šarvátce u pevnosti San Nicolo (provincie Trento) byl přidělen k pevnostnímu dělostřelectvu. Byl vážně raněn, přesto dál koordinoval palbu na nepřítele. Za příkladné hrdinství se mu dostalo povýšení do hodnosti poručíka a byl převelen zpět do Štýrského Hradce. Ve volných chvílích se věnoval studiu jazyků, vojenské taktiky, studoval vojenské mapy, dělostřelecké příručky, sbíral poznatky z oblasti metalurgie a zeměměřičství. Často také navštěvoval bíloveckého rodáka Andrease Rutzkého von Brennau, profesora na vojenské technické škole ve Vídni. Franz Bohatsch se osvědčil jako svědomitý důstojník, ale i precizní organizátor výstrojních skladů. V lednu 1879 je převelen jako velitel výstrojního skladu ve Slavonském Brodu. Ještě téhož roku je odvelen do Vídně. V hlavním městě habsburské monarchie začíná postupně budovat svou sbírku historických obrazů s vojenskou tématikou, ale také kupuje historické zbraně, hlavně zajímavé raritní kusy. Z Vídně odjíždí 1. listopadu 1882 do Krakova, od roku 1889 působí jako velitel výstrojního skladu ve Lvově a o tři roky později v Košicích. Téhož roku je Franz Bohatsch povýšen na hejtmana a císař František Josef I. mu udělil za 30 let věrné služby šlechtický titul s predikátem Edler von Brandwall. Na počátku roku 1893 odchází do výslužby v hodnosti majora. Vrací se do svého rodného kraje. Na bíloveckém náměstí zakoupil menší měšťanský dům čp.57.
Během několika týdnů, co se pan major Franz Bohatsch Edler von Brandwall stačil zabydlet v novém domově, už byl vyhledávaným společníkem u místní smetánky. Hrabě Stanislav Zdenko Sedlnitzký zval často majora k sobě na zámek, protože ti, kteří prošli stejnou zkušeností na bitevním poli, se často rádi setkávali. Major Bohatsch se brzy stal čestným členem spolku vojenských vysloužilců, střeleckého spolku, nebo mužského pěveckého sboru. Značnými částkami podporoval různé dobročinné nadace, přispěl na opravu špitálu u kaple sv. Barbory, či na opravu zdi kolem městského hřbitova. Když se v roce 1896 přes bílovecko přehnala větrná smršť, neváhal a nejvíce postižené rodině poskytl peníze na obnovu jejich domu. Po dobu, než bude oprava dokončena je nechal bydlet ve svém domě na náměstí.
Major Bohatsch si velice oblíbil bíloveckou pivovarskou hospodu, kde přicházel vždy v úterý a pátek kolem páté hodiny odpolední na dobře ošetřené pivo a kalíšek kmínky. Druhým oblíbeným podnikem byla vinárna Grill na náměstí. Malou útulnou vinárnu navštěvoval další slavný bílovecký voják, poručík Karl Brenner, oblíbený a vážený občan, který se stejně jako major Bohatsch účastnil v roce 1866 italského tažení rakouské armády.
Major Franz Bohatsch Edler von Barndwall zemřel 31. srpna 1898 ve svém domě čp.57 na bíloveckém náměstí. Za zmínku určitě stojí jeho poslední vůle. Knihovnu čítající: 20 mapových atlasů (3x Andree Handatlas), přes 50 knih o výtvarném umění, 12 knih o přírodě a 20 kusů dřevorytů s tématikou rakouských a maďarských měst odkázal bílovecké chlapecké škole. Sbírku vzácných perletí zdobených pistolí typ Terzerol odkázal střeleckému spolku, sbírku 56 obrazů vesměs s vojenskou tématikou spolku bíloveckých veteránů. Dvanáct kusů obrazů různých panovníků měl dostat bílovecký advokát doktor Josef Nagel. Bohaté vybavení jeho domácnosti včetně šperků se mělo po jeho smrti rozprodat a utržené peníze věnovat rovným dílem do kostelní a školní nadace. Zbytek majetku získali jeho sourozenci a další příbuzní. Dům na náměstí měli po vyplacení částky 1000 zl. setře Rosalii Bohatschové, získat rovným dílem Josef Stalzer a Albert Melcher.
