Nadporučík Michael Meissner
Pan nadporučík byl velký elegán
V době „covidové“ jsem měl možnost ve Státním okresním archivu v Novém Jičíně prostudovat další archivní materiály týkající se Bílovce. Jedním z nich byl také pozůstalostní spis mladého nadporučíka C a K armády Michaela Meissnera. Když se později pospojovaly všechny informace k jeho osobě vyplynul nám opět zajímavý příběh, bohužel s velmi smutným koncem.
Michael Anton Meissner se narodil 22. června roku 1886 do velmi vážené bílovecké rodiny. Otec Amand Meissner, byl ředitelem měšťanské školy a matka Anna, dcera bíloveckého továrníka Antona Webera.
Po absolvování „klasického“ vzdělání, navštěvoval mladý Meissner kadetní školu v Leibenau u Grazu, z níž byl vyřazen v roce 1907 a nastoupil do činné služby u C a K pěšího pluku č. 80 (Galizisches Infanterie Regiement Nr.80).
Pan nadporučík Meissner byl velmi pohledný voják – vysoký, štíhlé postavy s obličejem velmi sličným. Pod nosem tenký černý knírek. Na pohledném mladém oficírovi mohly bílovecká děvčata kolikrát i oči nechat. Mladý „Michi“ se taky nebránil a občas zapředl s některou dívkou hovor, nebo s ní začal žertovat, občas jí i koketně štípl do tváře. Jeho srdce však patřilo jen jediné a tou byla Elvíra, dcera otcova nadřízeného Franze Wolfa, okresního školského inspektora. Ani rodiče proti jejich lásce nic nenamítali a na příští rok (1914) již byla ohlášená svatba. Otec Amand Meissner byl na své syny náležitě pyšný. Starší Michael měl před sebou slibnou vojenskou kariéru a mladší Johann byl úspěšný podnikatel ve stavebnictví (po válce bude také majitelem bílovecké cihelny). Bohužel nadcházející dějinné události řádně zamíchaly karty osudu mladého C a K důstojníka.
28. července 1914 vyhlásilo Rakousko – Uhersko válku Srbsku a o den později začalo podunajské loďstvo ostřelovat Bělehrad. Nadporučík Michael Meissner a jeho IV. prapor 80. pěšího pluku byl odvelen do Bosny a Hercegoviny s velitelstvím ve městě Nevesinje. Jak později napsaly Bílovecké noviny: „Nadporučík Meissner, byl statečný hrdina naší vlasti, vždy šel svým vojákům příkladem. Dvakrát byl raněn, ale nikdy to nebylo nic vážného…Bohužel další útok se mu stal osudným. Toho dne (13.11.1914) Srbové zaútočili velmi nečekaně na rakouské pozice. Spustila také děla. Jeden z granátů dopadl na sklad munice a ten explodoval. Nadporučík Michael Meissner byl těžce popálen a ihned převezen do vojenského lazaretu a následně do vojenské nemocnice v Budapešti. Statečný důstojník svůj pětiměsíční boj se smrtí prohrál 9. dubna 1915 “.
V bílovecké matrice je zapsáno, že nadporučík Meissner byl pohřben 18. dubna 1915, jako příčina smrti se uvádí následky těžkých popálenin. Pozůstalostní spis, který je uložen ve Statním okresním archivu v Novém Jičíně, obsahuje také veškerou korespondenci mezi rodiči zesnulého nadporučíka s velitelstvím C a K pěšího pluku č. 80.
