Baronka Marika Sedlnitzká - manželka diplomata
Marie Karolina Antonia (Marika) baronka Sedlnitzká z Choltic přišla na svět v Opavě 18. dubna roku 1874, jako jediná dcera Arnošta barona Sedlnitzkého z Choltic, majitele zámku v Jezdkovicích u Opavy a Heleny Ilky hraběnky Kis-Serényi.
Po otci zdědila Marika podnikavost. Až do roku 1945 velmi svědomitě a energicky řídila chod svého statku v Jezdovicích u Opavy a k tomu všemu ještě zvládala všechny povinnosti manželky velvyslance v Argentině.
Po matce zase získala lásku k umění, literatuře a divadlu. Velmi často společně navštěvovaly muzea, galerie nebo četná divadelní představení.
Mladá baronka Sedlnitzká milovala antickou literaturu, kterou dokázala číst v latinském originále.
Věnovala se také dobročinnosti. Byla velkou podporovatelkou Nadace pro výchovu opuštěných šlechtických a měšťanských dívek v Brně (Plác šlechtičen).
Nevyhýbala se však ani různým významným společenským událostem v hlavním městě monarchie, Vídni. Na výstavě současného umění konané ve Vídeňské akademii, kterou baronka Marika navštívila s matkou Helenou – Ilkou, poznala budoucího manžela R-U velvyslance v Argentině Huga barona Rhemena zu Barensfeld. Byla to láska na první pohled. Bohužel diplomatické povinnosti snoubence odložily plánovaný sňatek až na březen roku 1906.
„Téměř“ ještě ve svatebních šatech odcestovali novomanželé na dlouhou cestu do Buenos Aires, Montevidea a Caracasu.
Po návratu Marika navštívila krátce milovanou matku, která na léto odjížděla z Jezdkovic do svého sídla: Vila Fiori v Gorizii.
Ve vídeňském bytě pak velice často hostila manželky diplomatů, kteří měli velmi dlouhé jednání s jejím manželem Hugem. Ráda se také zúčastňovala plesů, které pořádala Alice velkovévodkyně toskánská.
Po vzniku Republiky československé v říjnu 1918, byli představitelé všech šlechtických rodů připraveni o veškerý politický vliv, až na výjimky byli propuštěni ze státních služeb.
Baronka Marika se vrátila na zděděný statek Jezdkovice. V roce 1929 zde také umírá milovaný manžel Hugo.
Baronka začíná navštěvovat své příbuzné na zámku v Bílovci, nebo své přátelé na zámku v Kuníně.
Její manželství zůstalo bezdětné, proto adoptovala Zdeňku hraběnku Sedlnitzkou, dceru svého synovce JUDr. Sigmunda hraběte Sedlnitzkého, majitele bíloveckého zámku.
Po roce 1945 je statek Jezdkovice konfiskován a paní baronka odjíždí k příbuzným na zámek Ering
nedaleko Pasova.
Zemřela ve věku 79 let 28. února 1953.
