Galerie osobností města Bílovce

Labuť, Bravinné, Stará Ves a Nové Dvory v majetku královské rodiny

V roce 1842 zakoupil za 740 000 zlatých konvenční měny a 200 kusů dukátů ve zlatě v podobě klíčného zámek a velkostatek ve Fulneku Christian Friedrich svobodný pan ze Stockmaru. Koupí fulneckého a pustějovského panství se stal baron Stockmar, také majitelem Staré Vsi u Bílovce a osady Labuť – Wipplarsdorf (dnes součást Bílovce). Dne 30. prosince 1844 prodal František baron Sedlnitzký z Choltic a na Výškovicích za dohodnutou sumu 67.000 zlatých baronu ze Stockmanru statek Bravinné a osadu Nové Dvory (Neuhof).

Christian Friedrich svobodný pan ze Stockmaru se narodil 22. srpna 1787 jako druhé dítě Ernsta Gotthelfa Stockmara, statkáře na Obersiemau u Coburgu a po absolvování gymnázia v Coburgu studoval medicínu na univerzitách ve Würzburgu, Erlangenu a Jeně. Na konci napoleonských válek vstoupil jako vrchní vojenský lékař do armády saského vévody. Roku 1816 v době svatby prince Leopolda Coburského s princeznou Charlottou Augustou z Walesu se stal princovým osobním lékařem, později dvorním maršálem a také důvěrníkem a rádcem jeho manželky, který byla vnučkou anglického krále Jiřího III. a dědičkou anglického královského trůnu. Byl také osobním rádcem belgického krále. Roku 1835 zprostředkoval sňatek králova synovce, prince Ferdinanda Coburského s ovdovělou portugalskou královnou Marií II. a o rok později také sňatek prince Alberta Coburského s dědičkou anglického trůnu princeznou Viktorií (1819 – 1901). Po jejím nástupu na trůn se stal rádcem královny. Pro její děti sestavil vzdělávací plán a od roku 1842 žil střídavě v Anglii a Coburgu. 

Pan ze Stockmaru byl šlechtic velmi laskavý a dobrotivý, ale na zámku ve Fulneku skoro vůbec nepobýval. Po řadu desetiletí působil ve službách belgické a anglické královské rodiny, kde zastával zcela mimořádné postavení a většinu času trávil střídavě v saském Coburgu, Bruselu a Anglii. Záležitosti fulneckého statku vyřizoval prostřednictvím rakouských vyslanců v Anglii a Belgii a správu panství ponechával vrchnímu úředníkovi a advokátovi Josefu Lutzovi von Stallaberg.

Do doby barona Stockmara spadá rovněž propouštění poddaných z posledních závazků vůči vrchnosti.

Podle všeobecného přesvědčení proběhla koupě fulneckého zámku a velkostatku baronem Stockmarem pouze formálně – a to ve prospěch belgického krále Leopolda I. na jméno barona Stockmara, neboť vládnoucí panovníci tehdy nemohli mít majetek v zahraničí.

V roce 1855 koupil belgický král Leopold I. (1790 – 1865) panství za 333 000 zlatých pro syna Filipa.

Princ Filip byl druhorozený králův syn z manželství s dcerou francouzského krále Louisou Orelánskou a od roku 1840 nesl titul hraběte Flanderského, který byl pro něj jako druhorozeného syna vytvořen králem Leopoldem I. a od této doby je oficiálním titulem pro druhorozené syny belgického královského domu. Majitel meškal většinu svého času jako královský místodržící v Bruselu, na svém panství se objevil pouze jednou v počátečních dobách své vlády. Správu velkostatku vedl jeho administrátor Gerson při ústřední správě statků flanderských hrabat v Bruselu, který pravidelně jednou do roka přijížděl na delší dobu do Fulneka. Majitel zámku často nemocen a zemřel 17. listopadu 1905 v Bruselu. Panství fulnecké odkázal svým dcerám princezně Henriettě Belgické, provdané za Emanuela Orleánského vévodu z Vendome a princezně Josephině Belgické, vdově po princi Karlu Antonu z Hohenzollernu-Sigmaringen . Obě dědičky držely panství společně 17 let. V roce 1922 byl velkostatek na návrh Státního pozemkového úřadu zabrán československou vládou.