Galerie osobností města Bílovce

Slavný herec si zamiloval Bílovec…

Rakouské noviny „Salzburger Volksblatt“ z 3. února 1891 vydaly poměrně obsáhlý článek o tehdy velmi populárním herci a divadelním řediteli Gottfriedu Denemym, který závěr svého života trávil na zámku barona Stanislava Zdenka Sedlnitzkého ve slezském městečku Bílovec.

Denemy pocházel z aristokratické rodiny, která emigrovala do německého Porýní z Francie.

Působil v řadě divadel ve střední Evropě (Terst, Košice, Bratislava, Sibiu, St. Gallen, Budapešť, Linz a Vídeň).  Krátký čas byl také angažován v pražském Stavovském divadle. V letech 1857– 60 řídil brněnské divadlo. Byl členem společností G. J. Mussika, C. Mosera, J. H. Treue a S. Linggové. V závěru života působil na severní Moravě a ve Slezsku. Jeho manželkou byla zpěvačka Caroline Neyová (1823–1894), kterou poznal v rumunském Sibiu (tehdy Hermannstadt), kde měli stálé angažmá.

Na počátku divadelní kariéry zastával G. Denemy obor mladistvých milovníků, později přešel do oboru prvních milovníků a hrdinů až postupně dozrál k velmi dobře zvládnutému charakternímu herectví. Vrchol jeho raných hereckých výkonů lze spatřovat ve ztvárnění Shakespearova Hamleta v Budapešti. V Olomouci byl za postavu vojevůdce Egmonta ze stejnojmenné Goethovy tragédie kritikou označen za přemýšlivého herce. Od začátku šedesátých let hrál charakterní hrdiny a postavy bonvivánů, např. mouřenína Hassana v Schillerově dramatu Fiesco, výrazově vystavěného na střetu lstivosti a zloby. Nebyly mu vzdálené ani komediální postavy s přesahem k fraškovitému typu.  Během působení v Čechách byl Denemy vyhledávaným představitelem hrdinských a charakterních rolí klasického repertoáru (např. W. Shakespeare: KUPEC BENÁTSKÝ- SHYLOCK).

 V závěru života Denemy spolu s manželkou působil na Moravě a ve Slezsku. Naposledy účinkoval u kočovné divadelní společnosti M. Wernera.  Zemřel 15. ledna 1891 a byl pochován na bíloveckém hřbitově.
Manželka Caroline Denemyová, rozená Neyová (1823–1894), byla operní pěvkyně. Účinkovala mj. ve vídeňské dvorní opeře, s manželem působila v Linci, Salcburku, Bad Ischlu a v Brně. Jejich dcera Elisabeth (též Elise, Setty) Seyfferthová (1847–1938) byla herečka a zpěvačka. Švagrová Jenny Brüdeová, roz. Ney (1824 – 1886) byla sólistkou vídeňského Divadla u Korutanské brány a drážďanské opery.

Vnukem G. Denemyho byl slavný operní pěvec, filmový herec, dirigent a hudební skladatel Richard Denemy-Tauber (* 16.5. 1891 Linz, + 8.1. 1948 London). Ve své době byl uctíván jako jeden z nejlepších světových tenorů.

https://www.youtube.com/watch?v=_kVrbz_oJ3g