Galerie osobností města Bílovce

Když hrával na varhany pan Polzer, to byla čistá radost…

Na počátku roku 1876 přijal uvolněné místo regenschoriho v Bílovci mladý talentovaný hudební skladatel, varhaník, houslista, dirigent, učitel a kapelník, rodák z obce Sklené (Morav. Třebová) syn tamního učitele Franze Polzera, Julius Polzer (1855-1930). Brzy po svém příjezdu do Bílovce se stal pan Polzer oblíbeným členem bílovecké smetánky.  Docházel vyučovat hudbu děti místních měšťanů, ale také si ho velmi oblíbil majitel bíloveckého zámku Moritz svobodný pán Sedlnitzky z Choltic, sám velice dobrý musikus. Pan baron hrával na klavír, pan Polzer ho doplňoval na housle či violu. Oba pánové kromě hudby milovali různé kvizy a vědomostní soutěže, které tehdy vycházely v různých novinách…a byli často úspěšní. Julius Polzer byl jmenován kapelníkem hudby Spolku vojenských veteránů „Korunního prince Rudolfa“ v Bílovci, ale také dirigentem Mužského pěveckého sboru. Bílovečtí měšťané s pýchou říkali: „když hrál na varhany pan Polzer, byla to čistá radost…“. Dne 7. srpna 1877 se Julius Polzer oženil v Radiměři s tehdy 18letou dívkou Terezií Haberhauerovou. Manželům se v Bílovci 30. listopadu 1878 dcera Adéla, která později zůstala, tak nějak pomyslně svému rodnému Bílovci věrná. Dne 16. února 1915 se v rakouském městě Bruck an der Mur provdala za bíloveckého rodáka, úředníka státních drah Wilhelma Hermanna.

Julius Polzer opustil Bílovec na počátku nového roku 1882, přijal místo regenschoriho v rakouském městě Wels. Od roku 1893 byl pak kapelníkem a regenschorim v kostele sv. Josefa ve městě Judenburg (Rakousko). Kolem roku 1899 se definitivně přestěhoval s rodinou do Lince, kde působil jako ředitel kůru v karmelitánském kostele.

V otcových stopách šel pouze syn Odo (1895-1952), byl hudebním skladatelem, regenschorim a sbormistrem v katedrále Neposkvrněného Početí Panny Marie v Linci. V roce 1930 se přestěhoval do Bregenzu, jako ředitel kůru ve farním kostele St. Gallus, kde založil Vorarlberské oratorní sdružení. Jeho díla byla distribuována v Rakousku, Německu a Itálii.

Nejstarší syn Julia Polzera, Guido (1893) vystudoval práva a působil jako soudce v Burgenlandsku.

Mladší syn Hugo (1896) byl ředitelem finančního úřadu.