Galerie osobností města Bílovce

Fritz Zimmermann – malíř klidných, tichých obrazů slezské krajiny

Před několika málo dny (červen 2022) koupilo bílovecké muzeum do svých sbírek velice cenný obraz „Větrné mlýny u Bílovce“ od akademického malíře Fritze Zimmermanna.

Friedrich (Fritz) Zimmermann se narodil 18. června 1885 v Bílovci jako nejmladší z osmi dětí sklenářského mistra Edmunda Zimmermanna a jeho manželky Josefy, rozené Felkelové.  Město Bílovec nenabízelo, kromě starého zámku hrabat Sedlnitzkých z Choltic a kostela sv. Mikuláše, skoro nic, co by podněcovalo nebo podporovalo vývoj umělecky nadaného chlapce. Hrabě Stanislav Zdenko Sedlnitzký si při jedné z četných obchůzek svého statku povšiml malého kluka, sedícího na hromadě dřeva, jak něco zakresluje tužkou do skicáku. Starý pán si přisedl a chlapec mu navrhl, že se pokusí o jeho portrét. Za několik málo minut už si vyprávěli jako dlouholetí přátelé. Pan hrabě si prohléhl i další kresby, které talentovaný klučina namaloval. Hrabě byl tak nadšený, že chlapci navrhl, aby druhý den přivedl na zámek svého otce.

Po ukončení obecné a měšťanské školy vyjednal hrabě Sedlnitzký mladému Zimmermannovi studium na opavské malířské škole pod vedením zkušeného profesora Josefa Hoffmanna. Na počátku října roku 1906 Fritz odjel do Vídně, kde se zúčastnil přijímacího řízení na Akademii výtvarných umění. K talentovým zkouškám si přivezl portrét svého otce v životní velikosti. Ze 180 přihlášených bylo vybráno 80 studentů, Fritz Zimmermann byl mezi nimi.

Student Zimmermann byl ve svém dalším vzdělávání pilný jako včelička. Během studií získal několik lukrativních portrétních zakázek od významných vídeňských rodin. Kromě portrétní malby začal navštěvovat také speciální krajinářskou školu. Z Vídně podnikal studijní cesty nejen do blízkého okolí, ale také do rakouských Alp, kde maloval přímo v přírodě.

Po čtyřech letech s výborným prospěchem absolvoval vídeňskou Akademii. S diplomem akademického malíře v kapse se vrací do rodného Bílovce. První ateliér si zřídil v domě svého otce na Tkalcovské ulici čp.79. Hraběcí rodina Sedlnitzkých na „svého“ malíře nezapomněla. Zimmermann, navštívil v doprovodu hraběte Sigmunda Sedlnitzkého salón spisovatelky Marie Stony na zámku v Třebovicích, tvořící na přelomu 19. a 20. století jakési kulturní centrum Slezska, kde se scházeli nejen místní představitelé kultury a politiky, ale také redaktoři německých a českých novin, ředitelé ostravských a opavských podniků, básníci, literáti a umělci. Sigmund hrabě Sedlnitzký uspořádal v zámecké knihovně talentovanému malíři malou výstavu (Wagstädter Zeitung, červen 1914).

Za první světové války musel Zimmermann narukovat jako jednoroční dobrovolník k pěšímu pluku domobrany.

Po návratu z pekla Velké války se začíná Fritz Zimmermann naplno věnovat krajinomalbě. Obrazy slezské krajiny nebyly pouze námětem pro široká krajinná panoramata, ale velmi torzovitá část se jich dochovala i v oblasti grafiky, kresby a akvarelu. Kromě pohledů krajinného rázu v nich Zimmermann zaznamenal pohledy na vesnické usedlosti – mlýny, statky nebo šlechtická sídla. Také v rodném Bílovci jako člen Muzejního spolku organizoval mezi lety 1926 - 1928 v městském muzeu četné výstavy svých kolegů z Opavy. Fritz Zimmermann byl velmi produktivním umělcem.  Do jednoho z tubusů nalezených v roce 2012 při rekonstrukci věže kostela sv. Mikuláše v Bílovci, byl vložen obraz „Akt muže“ signovaný Fritzem Zimmermannem, Wien 1908.

Dne 23. října 1922 se malíř Fritz Zimmermann oženil s Marii Bernheierovou, dcerou známého bíloveckého pernikáře Heinricha Bernheiera (jeho obchod byl v Městském kopci).

Po skončení II. světové války musel akademický malíř Fritz Zimmermann navždy opustit svůj milovaný Bílovec. Jeho novým domovem se stalo bavorské městečko Affing, vzdálené 10 kilometrů od Augsburgu.

Poděkování:

Za poskytnutí literatury – soukromá knihovna Dr. Jaroslava Zezulčíka, kastelána zámku v Kuníně

Österreichischen Nationalbibliothek -  für historische Zeitungen und Zeitschriften

Akademie der bildenden Künste Wien