Galerie osobností města Bílovce

Příběh vrchnostenského správce v jehož domě přenocoval císař Josef II.

Každý návštěvník Bílovce by neměl v žádném případě minout zdejší muzeum, které sídlí v krásné budově bývalé vrchnostenské správy panství Sedlnitzkých. Součásti prohlídkové trasy je také úřadovna písaře. Je trochu škoda, že při rekonstrukci muzea nebyla tato místnost zařízena přesně dle dobového inventáře, který je přesně popsán (ZA VS Bílovec ič.207).

Povíme si příběh dlouholetého správce bíloveckého panství baronů Sedlnitzkých, Karla Johanna Nosska.

Karel Johann se narodil v únoru roku 1720 do rodiny Johanna Georga Nosska ( * 1690, + 9.2.1760 Marks Lexen) zednického mistra a stavitele v obci Marks Lexen a jeho ženy Magdaleny rozené Kneifel (*1690, +19.9.1752 Maks Lexen). Přestože zní název jeho rodiště dle matričního záznamu poněkud exoticky jedná se o obec Lišnice u Mohelnice.

Po univerzitních studiích v Olomouci vstupuje Karel Johann Nossek na doporučení barona Bukuwky majitele panství Žádlovice do služeb barona Sedlnitzkého, jako vrchnostenský písař. Po několika letech věrné služby se dočkal povýšení, ale také dostal povolení k sňatku s Veronikou Wichovou dcerou bývalého rektora v Kujavách Franze Wichy (14. června 1745). Pro velké neshody s majitelkou bíloveckého panství Johannou Barbarou Sedlnitzkou, odchází do Hradce nad Moravicí, kde se ve službě pro barona z Neffzernu vypracuje až na správce panství. Jenže jak říká jedno staré přísloví : „Cesty Páně jsou nevyzpytatelné…“. V roce 1756 se ujímá bíloveckého panství Václav Karel Sedlnitzký z Choltic, jako apelační soudce nemá na správu panství mnoho času a hledá schopného úředníka, který by krachující statek pozvedl. Karel Johann Nossek – je nakloněn nové výzvě, ale musí ještě dokončit rozdělanou práci. Po téměř roce se z Hradce nad Moravicí s celou rodinou stěhuje na bílovecký zámek.

Před deseti léty písař a nyní správce (hejtman) - Karel Johann Nossek den co den objíždí svěřené panství a zjišťuje obrovské nedostatky v hospodaření. V některých částech panství dokonce hrozí vzpoury sedláků. Okamžitě zavádí inovativní metody v chovu dobytka. Začíná na panství rozšiřovat pěstování brambor, lnu nebo chov ovcí.  Své poznatky o pěstování brambor dokonce přednáší u C. a K. zemědělské komise.  Zavádí stájové krmení dobytka a vylepšuje lesní hospodářství.

Správce také dohlíží na různé vrchnostenské stavby: úřednický dům, pivovar, lihopalna nebo právě probíhající přestavbu zámku. Karel Johann měl jako syn stavitele v tomto oboru nemalé zkušenosti.

V roce 1763 skončila další válka s výbojným „Fritzem“ a město Bílovec začíná pozvolna nabírat dech své budoucí prosperity. Také rodina Karla Johanna si díky výši jeho platu mohla užívat luxusu, který bylo město schopné poskytnout. Nebyl problém koupit bílý cukr, kávu, pistáciové oříšky. Pudr na vlasy měli zdejší obchodníci dokonce v několika variantách. V Bílovci byly také položeny základy pevných přátelství, která vydržela až do smrti Karla Johanna Nosska. Všechna směřovala do nejvyšších pater tehdejší Bílovecké smetánky. Především šlo o rodinu soukenického inspektora Sigmunda Lederleitnera nebo soukenické rodiny Leicherů a Hirtů.

Veronika, dcera K. J. Nosska se provdala za Vincenta Arzta vrchnostenského správce panství Studénka a jeho syn Karel Johann se vydal na dráhu duchovního. Primici měl v bíloveckém kostele sv. Mikuláše a od roku 1776 byl farářem v Mohelnici. Ve městě kde se narodil jeho otec.

Díky svému postavení si Karel Johann mohl dovolit zakoupit měšťanský vinárenský dům čp.46 na bíloveckém rynku (dnes je v domě knihovna), nebo půjčit poměrně vysoký finanční obnos městu Odry (Karel Johann Nossek kvituje město Odry ze zaplacení úroku 25 zl., které plynou z jím půjčeného kapitálu 500 zl.).

Nyní se přesuneme do srpna roku 1779. Ve městě bylo přítomno velké množství vojska, hlavně elitní husarský pluk Hadik, který byl v Bílovci v „mírové garnizóně“. O čemž svědčí také několik záznamů v matrice křtu o narození dětí důstojníků tohoto pluku. Kolem poledne 25. srpna 1779 se ve městě objevil sám císař Josef II. Štíhlý, mužný v generálském zlatě vyšívaném zeleném kabátě, červených kalhotách a jezdeckých škorních s kordem po boku. Přiharcoval v doprovodu strážní eskadrony a generála Browneho. Na náměstí císaře přivítal velitel pluku Hadik: plukovník Josef von Pallasty, rytmistr baron von Keczer a rytmistr baron Anton von Revay (tento císařský důstojník se roku 1798 v Olomouci ožení s bíloveckou zámeckou paní Marií Annou Sedlnitzkou).  Zachmuřená tvář a přísný pohled modrých očí věštily, že jeho příjezd je počátkem závažných událostí.

Po nezbytných formalitách se odešel císař ubytovat do domu Karla Johanna Nosska…(povídání o císařské návštěvě přineseme v některém z dalších článků).

Dlouholetý vrchnostenský správce K. J. Nossek odchází do výslužby v roce 1795. Ovšem ani v „důchodu“ nesložil ruce do klína a přednáší o různých vylepšení v zemědělství na konferencích v Brně, Olomouci, Opavě a Slavkově.

Vrchnostenský správce Nossek, který věrně sloužil u třech generací Sedlnitzkých, umírá na bíloveckém zámku v lednu roku 1802 v požehnaném věku 82 let.