Galerie osobností města Bílovce

V našem putování bíloveckou historií se nyní přeneseme do bouřlivých časů, kdy našim krajem táhly husitské hordy, které napáchaly mnoho škod, byly vypáleny celá města (např. Fulnek) a vesnice.

Pánem nad Bílovcem byl v té době velice osvícený šlechtic z rodu pánů z Kravař Jan VI. Často zvaný též Janek. Roku 1424 se Janek z Kravař oženil s Anežkou kněžnou opavskou, dcerou knížete Přemka (z rodu opavských Přemyslovců). Vznešený původ jeho manželky svědčí o Janově vážnosti a bohatství. Opavský vévoda si dohodnutým sňatkem pojistil loajalitu držitele nejrozsáhlejší šlechtické domény v rámci opavského vévodství, jehož statky na čele se strategickým hradem Starým Jičínem a opevněnými městy Novým Jičínem, Bílovcem a Fulnekem, umožňovaly kontrolovat strategické území Moravské brány.

Janek z Kravař byl šlechtic nadmíru chytrý a prozíravý. Roku 1428 smířil opavského vévodu Přemka s husity. Díky toho jeho statky tolik netrpěly. Jan v těchto těžkých dobách velmi podporoval své poddané a zmirňoval jejich bídu jak mohl. Potvrdil úmluvu Bílovce s fulneckým klášterem o pozemky ve Slatině. Roku 1430 postihl velký požár město Opavu, který zničil i zemské desky. Janův tchán vévoda Přemek, založil nové, psané česky. Jejich slavnostního otevření se účastnil také Janek z Kravař s okázalým doprovodem svých služebníků a dvořanů. Mezi nimiž můžeme zmínit známého válečníka Jana Jiskru z Brandýsa a Všechovic.

Ve své poslední vůli sepsané 17. března 1433 odkázal své manželce zboží fulnecké a bílovecké, tvrz Třebovice, obydlí v Bílovci. Ve své závěti také nabádá svou ženu Anežku aby se v případě nutnosti opřela o některé poručníky. Jan VI. z Kravař byl poddanými velmi milován, takže na něho vzpomínali jako na „pana Janka dobré paměti“.

Jedním z jmenovaných poručníků, byl také bílovecký rychtář rytíř Mikuláš Strus z Račína. Skvělý hospodář a věrný služebník.

Po Janově smrti vystoupila proti své sestře-vdově absolutně bez kapky ostychu opavská knížata a začala „cupovat“ její dědictví. Kněžna Anežka si nakonec z obrovského majetku podržela pouze město a hrad Fulnek s části bíloveckého panství a to až do své smrti v první polovině roku 1437 a po ní také její druhý manžel Jiřík ze Šternberka a Lukova.

Věrný služebník Janka Jičínského z Kravař a později také jeho manželky kněžny Anežky Opavské Mikuláš Strus z Račína a na Bílovci dál zveleboval svěřený majetek. Mnohdy musel použít také své vlastní peníze což nám dokládá listina z 15. června 1440: „Mikuláš Strus z Račína rychtář v Bílovci, za duši svou, svého otce Mikuláše, matky Anežky, manželky Markéty, synů a svých předchůdců dává k novému oltáři svatých Maří Magdaleny, Jana Křtitele, Jana Evangelisty, Jeronyma a Barbory v kostele sv. Mikuláše v Bílovci roční plat 6 hřiven ze svých masných krámů a 2 mírky mouky ze mlýna před městem, správcem určuje plebána kostela v Bravanticích Jeronyma, určuje jeho povinnosti na 4 mše týdně a určuje, že patronátní právo po jeho smrti připadne purkmistru a radě města Bílovce…“.

Bílovecký rychtář Mikuláš Strus z Račína ještě poměrně dlouhý čas slouží novým zástavním držitelům bíloveckého panství Fulštenským z Vladěnína. Umírá v Bílovci před rokem 1467.