Galerie osobností města Bílovce

Karel Josef Michael se narodil 28. září 1776 v Olomouci jako druhorozený syn Karla Mikuláše barona Sedlnitzkého – Odrowas z Choltic, plukovníka polské královské gardy a jeho manželky Anny Marie von Szubalsky. Karel Josef vystudoval práva a filozofii na univerzitách v Olomouci a Vídni, odkud byl povolán na krajský úřad do Olomouce. Po čase mu úřednické povinnosti přerostly přes hlavu, že se rozhodl na všechny funkce rezignovat a odjel na bílovecký zámek. Prodal také svůj olomoucký dům čp.585. Před slibnou úřednickou kariérou dal přednost poklidnému životu venkovského šlechtice. Žil ve velmi harmonickém vztahu se svou druhou manželkou Annou baronkou von Foullon de Norbeeck, dcerou c.k. generála Ludwiga barona von Foullon, s níž měl pět dětí^*. Do Bílovce nechal dokonce z Olomouce přestěhovat svou tchýni, ovdovělou baronku Johannu von Foullon de Norbeeck rozenou Wagnerovou z Wagensfeldu, aby jí na bíloveckém zámku vytvořil šťastný domov.

Velký nápor na rodové panství přinesly napoleonské války. Roku 1805 po prohrané bitvě u Slavkova, dorazilo do Bílovce mnoho vozů s raněnými ruskými vojáky, aby se tu vyléčili. Vypukla však epidemie cholery, na kterou mnoho z nich zemřelo. Na tuto zhoubnou nemoc zemřelo také přes 300 obyvatel města.  Tato neblahá zkušenost přiměla barona Karla Josefa, aby věnoval poměrně velké peníze na rozšíření a modernizaci bíloveckého špitálu. O poddané projevoval příkladnou péči. Založil podpůrný spolek pro chudé žáky a nadaci „Charitativní péče pro vysloužilé a raněné vojáky“. Věnoval se i problému chudoby a žebroty. Na bíloveckém panství zřídil chudinský fond, do něhož vložil 1500 zl. a každý další rok 500 zl. až do své smrti. Po vzoru majitelky kunínského panství hraběnky Marie Walburga z Truchsess-Zeilu, prosadil na svém bíloveckém panství očkování dětí proti neštovicím.

Baron Karel Josef se snažil zvýšit výnosy panství podle moderních zásad. Pokoušel se zavádět nová plemena ovcí, vysadili morušovníky nebo se na panství započalo s pěstováním lnu a pícnin. Nechal vysázet několik sadů s ovocnými stromy. Baron najal zkušeného opavského zahradníka Václava Lebedu, aby vytvořil novou zámeckou zahradu. O zámecké zahradě píše c.k. nadporučík na penzi Vincenc Golliasch: „Pod zámkem se nalézá velká zahrada s jezírky, okrasnými stromy a keři. Vedle zahrady je sad plný ovocných stromů. Další okrasná zahrada se nalézá na zámeckých valech, posetá a posázená nejrozličnější květenou. V kuchyňské zahradě vedle zámku se pěstuje zelenina a bylinky…“ Na zahradě postupně vyrostla nová oranžerie, dva dřevěné altánky a nový prostornější domek pro zámeckého zahradníka. Podle nového projektu byla zahrada rozdělena do tří úrovní. Přímo pod zámkem začínala kaskáda teras, symetricky propojených schodišti. Uprostřed hlavního parteru byla vyhloubena vodní nádrž s vodotryskem.

Baron Sedlnitzky se také věnoval opravám cest a mostů na svém panství. Společně se svým mladším bratrem Františkem začali budovat hájenky a obory.

S příchodem nového vrchnostenského správce Andrease Melchera, obrátil svou pozornost k modernizací hospodářských dvorů v Bílovci a Bítově. Baron najal do zámeckého pivovaru zkušeného sládka Paula Schimka, kterému se v krátké době podařilo zvýšit výrobu piva. V roce 1823 pronajal za velmi výhodných podmínek část svých pozemků u říčky Bílovka brněnskému krásnobarvíři Karlu Goemu, který v Bílovci vybudoval velkou přádelnu s parním pohonem (dnes Gebauerovka).

Právní záležitosti bíloveckého panství byly převedeny na fulneckého vrchnostenského správce a justiciára Josefa Lutze von Stallaberg.

Díky velmi dobré finanční situaci bíloveckého panství se mu podařilo zaplatit astronomické dluhy svého staršího bratra Václava Karla II., jehož statky Šumbark a Jezdovice se nacházely pod nucenou správou.

Díky velmi promyšlené hospodářské politice se podařilo také překonat prvotní těžkosti spojené se zrušením poddanství 7. září 1848, čímž panství přišlo o pravidelné poddanské platy, tak o levnou robotní sílu.

Baron Karel Josef Michael Sedlnitzky-Orowas z Choltic zemřel v požehnaném věku 83 let na svém milovaném bíloveckém zámku. V poslední vůli pamatuje také na věrné sloužící. Lokaj Vilém Neisser měl dostat vyplaceno 500 zl., zámecké kuchařky Emilia Pešná a Helena Mayerová každá po 200 zl., kočí František Král 300 zl., služka Amalia Michel 100 zl., sluha Anton Fischer 800 zl.

*První manželka Aloisie Luisa baronka von Foullon de Norbeeck zemřela 13. ledna 1802, krátce po narození syna Karla.