Galerie osobností města Bílovce

Mladší syn barona Karla Josefa Michaela Sedlnitzkého z Choltic a Anny baronky von Foullon de Norbeeck, celým jménem Moritz Josef Anton Theodor se narodil 10. května 1808 v Olomouci. Jeho životní dráha začínala způsobem obvyklým pro druhorozeného příslušníka šlechtického stavu. Již v 17 letech vstoupil do armády. Sloužil u kyrysnického pluku č.2 (Kürassier-Regimente Nr. 2 Koenig Max von Bayern). V letech 1848-1849 účastnil polního tažení do Uher. Vyznamenal se v bitvě u Szörögu 5. srpna 1849 a získal vojenský záslužný řád. Do penze odešel na konci roku 1850 v hodnosti majora. Usadil se na svém zděděném panství Výškovice u Bílovce, které mu odkázal strýc František Karel baron Sedlnitzký z Choltic. Po smrti staršího bratra Karla se stal také majitelem bíloveckého zámku.

Nový zámecký pán byl velký lidumil. Když nedalekou obec Pustou Polom 6. srpna 1863 kolem třetí hodiny odpolední zachvátil strašný požár. Díky dlouho trvajícím horkým parnům se ohěň rychle šířil. Také vody byl velký nedostatek. K největší smůle první budova, která lehla popelem byla hasičská zbrojnice se stříkačkou. Nejprve se voda na hašení dovážela z Podvesného mlýna, ale ta brzo také došla tak se nabírala i hnojačka. S horlivou pomocí přispěchal také baron Moritz Sedlnitzký a hrabě Falkenhain z Kyjovic a podařilo se jim zachránit kostel. Po požáru pan baron Sedlnitzký předal vyhořelým 200 Zl., oděvy a jídlo, také se velkou měrou zasadil, aby byly všem postiženým požárem vyplaceny peníze ze zemského fondu.

Moritz Sedlnitzký na svých statcích také experimentoval s genetikou. Šlechtil vepřový dobytek, křížením polských sviní s anglickými kanci yorkshirského plemene. Nově vyšlechtění vepříci prý šli velice doře naodbyt. Baron Sedlnitzký byl také velice příkladným statkářem. Ve vídeňském hospodářském časopise uveřejnil článek o zužitkování odpadů z lihopalny a mlékárny na jeho výškovickém panství. Zjednodušeně řečeno nic nepřišlo nazmar. Značné finanční prostředky vynaložil při opravách zámků v Bílovci a Výškovicích. Nechal modernizovat lihovar a pivovar. Všemožně podporoval místní podnikatele. Těm začínajícím pronajímal za velmi nízké nájemné prostory, nebo pozemky patřící velkostatku.

Pan baron podporoval v Bílovci různé spolky jako byl např. Mužský pěvecký sbor, Veteránský spolek, nebo Střelecký spolek. Na počátku února roku 1860 uhodily velké mrazy. Zámecký pán věnoval třiceti nejchudším bíloveckým rodinám palivové dříví a platil jim lékařské ošetření. Finančně rovněž podporoval opavské muzeum. Jako vášnivý amatérský archeolog obohatil muzejní sbírky o předměty nalezené v okolí bíloveckého zámku.

Za Moritze Sedlnitzkého byla také rozšířená a upravena zámecká knihovna do níž nakoupil mnoho vzácných knih: atlasy, cestopisy, lékařské lexikony, knihy s loveckou tématikou. V roce 1861 zámeckou knihovnu spolu s rodovým soukromým archívem zpřístupnil odborné veřejnosti. Baron Sedlnitzky šest let působil jako poslanec Slezského zemského sněmu.

Vykupoval obrazy od místních malířů, aby je tak finančně podpořil.

Baron Moritz byl dvakrát ženatý, poprvé s Annou von Burgaller a podruhé s Karolínou hraběnkou von Bukuwka. Z obou manželství vzešlo pět dětí.

Moritz baron Sedlnitzký z Choltic zemřel 17. ledna 1886 na svém milovaném bíloveckém zámku.

Jako odkaz tohoto šlechetného bíloveckého aristokrata pojmenovala paní Rosana de Montfort naší zámeckou galerii: „Galerie Moritz“.