Galerie osobností města Bílovce

Bílovecké náměstí

Od založení města někdy na počátku 14. století se stalo centrem všeho městského dění, počínaje výročními trhy, pro hospodářský život Bílovce existenčně důležitými, přes vyhlašování rozličných nařízení, průchody vojsk, návštěvy panovníků (1779 císař Josef II.), vojevůdců a významných politiků.

Město založené na tzv. zeleném drnu bylo náměstí lemováno původně dřevěnými domy. Po několika zhoubných požárech povstávají domy nové, kamenné s klenutým loubím. Ta byla ve všech středověkých tržních městech a umožňovala trhy i za nepříznivého počasí. V roce 1905 zmizelo z náměstí poslední kamenné podloubí při úpravě domu čp.10 (bývalý Sport bar, dnes Kebab).

Ulice vybíhaly z náměstí v pravém úhlu ve směru hlavních světových stran. Ulice Panská a Kostelní vybíhaly ze severní části náměstí a po spojení vyústily v Horní bráně (dneska městský úřad). Stržením bloku domů před kostelem po roce 1945 zmizela Kostelní i Panská ulice. Na jižní straně náměstí to byly ulice Zámecká a Městský kopec. Z východní strany náměstí vybíhala ulice Horní studniční a ze západní strany ulice Dolní studniční a Radniční. Tyto ulice byly velmi úzké a nedosahovaly šířky více něž 3 metry.

Většina domů na bíloveckém náměstí vlastnila jednu z nejdůležitějších výsad od středověkých dob až po 18. století, totiž právo vařit a šenkovat pivo. A pokud neměli v domě várečnou pánev, neboť ne každý měšťan měl zájem pivo vařit, pak upřednostnil městský pivovar na dnešní Pivovarské ulici, založený roku 1603. Mnohé z domů od 18. věku začaly poskytovat pohostinství, z práva šenkovat a vařit pivo vznikly hostince a hotely (Hotel Kunz, U města Opavy, Plzeňský dvůr). V domě vrchnostenského správce Karla Johanna Nosska (dnes knihovna) se v srpnu roku 1779 ubytoval císař Josef II. Náměstí v minulosti zdobily také četné sochy svatých. Městská rada měla v plánu vystavět na náměstí okrasnou Neptunovu kašnu či sochu císaře Josefa II.

Každý z domů na náměstí má svůj příběh-od tzv. Tramplerova domu (dnes prodejna elektro) na jehož fasádě byly v roce 1935 objeveny neobvyklé fresky, které svědčí o tom, že na domě mohl být středověký orloj, přes domy bohatých měšťanů Winkelmannů, Gebauerů, Schwederů, Kutscherů a Hirtů.

Málo kdo možná tuší, že v prostoru před dnešní prodejnou tabáku se od roku 1930 nacházela také benzínová čerpací stanice.

Následky osvobozovacích bojů v dubnu 1945 byly značné. Mnoho domů na náměstí bylo poškozeno následnými požáry. Je zřejmé, že některé požáry byly založeny úmyslně, aby zamaskovaly rabování.

Z náměstí tak navždy zmizel blok domů před kostelem sv. Mikuláše.