Šlechticův žid
V Bílovci žilo v letech 1851 15 židů, 1870 20, 1900 75, 1916 81 a na konci roku 1936 tvořili židé již jedno procento obyvatel města. Byly to hlavně rodiny Knoepfelmacherů (obchodníci s tabákem), Grossmannů, Friedů, Rosenzweigů (obchodníkci s konfekcí), Ignaz Spitz (továrna na gumové zboží), obchodníci se smíšeným zbožím, drogerií: Max Glesinger, Moritz Kurz, vetešník Fischer, řezníci Fränkel Isak a Daniel (dodávali košer maso, přesně dle židovského ritu), lékař MUDr. Heinrich Beck či JUDr. Leicher, městský soudce, nebo továrník a majitel několika bíloveckých domů Wilhelm Eisler a bratři. Majitelem parní pily byl židovský podnikatel Berger. Jedním z dalších židovských podnikatelů byl Jacques Fränkel, likérka a velkoobchod vínem a jeho manželka Leontine Fränkel pozdější majitelka rodinné firmy.
Nejpočetnější však byla rodina Isaka Markuse, zakladatele věhlasné bílovecké likérky (dnes pekárna Illík). Ludwig Markus, zasedal v městské radě, ale byl také členem správní rady měšťanského pivovaru. Rodině patřilo několik měšťanských domů, restaurace a kavárny. Podíl měli ve věhlasné bílovecké továrně na přesné váhy: LAMIWA.
Židovské obchodníky do Bílovce přivedl nový majitel panství Václav Sigmund svobodný pán Sedlnitzký z Choltic. Přinášeli mu do vrchnostenské pokladny velké zisky z pronájmu domů, kromě toho vlastnili krčmu a zajisté v ní museli čepovat panský alkohol. Roku 1666 pronajal baron Sedlnitzky židu Hirschlu Polackovi právo pálit kořalku.
Dne 4. března 1720 byla ve Fulneku, pokřtěna 16 letá Juliana z Bílovce, dcera Viktora Hirsche a jeho paní Esther „Nota Specialis, probošt augustiniánského kláštera Filip Bernard Lerch…, kmotři: majitelka fulneckého panství Anna Marie hraběnka de Wuerben, majitelka bíloveckého panství Bohunka Alžběta Sedlnitzky baronesa de Choltitz, a František Václav Sedlnitzky baron de Choltitz“, divka dostala křesťanské jméno Marie Anna.
Ve 20. letech 18. století působil v Bílovci Joseph Abraham z Osoblahy, nájemce panské arendy, synem Josephem (obchodovali s vlnou a mezulánem) a pak jeho zeť Victor Herz. Dále je v zmiňován žid Hirschel nemajetný podomní obchodník z Lipníku nad Bečvou. Celkem je zapsáno v Bílovci 17 osob židovského vyznání. Podle soupisu z roku 1737 židé si pronajímali místní lihopalnu. Židé byli prospěšní, ale jejich situace zůstávala ambivalentní a vše záleželo na místní vrchnosti. V roce 1738 usptoupil císař Karel VI. Nátlaku vratislavských měšťanů, zrušil toleranční edikt a nařídil vyhnání všech židů ze Slezska. Rozhodnutí se však nepodařilo realizovat kvůli odporu feudálních pánů. Není se čemu divit, finanční zisky, které židé přinášeli do vrchnostenských pokladen nebyly malé. Navíc ještě platili tzv. „Schutzgeld“ 13 zlatých ročně.
Po roce 1765 získali v Bílovci oficiální právo obchodu Joseph David, Abraham Lazarus a Simon Horzetzky.
Stabilní pozice po boku majitele bíloveckého panství také umožnila uspořádat počátek společného náboženského života.
Na závěr musíme zmínit, že původní židovský hřbitov se nacházel na Ostravské ulici (Bravantické ulici) naproti Penny marketu.
