Zámek Bílovec a Ludwigsburg - neuvěřitelný příběh
Hrabě Jan František Ferdinand Bruntálský z Wrbna císařský komoří a komorní rada byl druhým manželem Heleny Walburgy Sedlnitzké z Choltitz rozené z Holldorfu a Fuerstenau. Svatba se konala na bíloveckém zámku 20. ledna 1677. Od své ženy dostal zapsánu 1/3 bíloveckého panství. Na tomto příběhu není zatím nic vyjímečného. Události však dostaly rychlý spád po smrti Heleny Walburgy na počátku roku 1710.
Pravděpodobně v nějaké služební záležitosti byl hrabě Wrbna roku 1711 vyslán do Ženevy a právě tady ve Švýcarsku potkal svojí osudovou ženu: mladičkou hraběnku Friederiku Wilhelminu von Graevenitz. Myslíte, že pořád nic zajímavého? Jen si musíme říci, že tato krásná mladá dáma byla metresou samotného wuerttemberského vévody Eberharda Ludwiga. (později přezdívaná Německá madame de Pompadour).
Friederika Wilhelmina hraběnka von Graevenitz se narodila roku 1684, jako dvacetiletá se dostala na dvůr wuerttemberského vévody Eberharda Ludwiga. Netrvalo dlouho a vévoda zahořel k mladičké hraběnce láskou. Mezi oběma vznikl bouřlivý milostný vztah. Jejich vášeň došla až tak daleko, že se vévoda se svojí milenkou oženil i přesto, že již byl ženatý s Johannou Elisabetou princeznou Baden-Durlach. Bigamie, to bylo něco neslýchaného a proto musel zasáhnou císař Karel VI. Vévoda však se svojí milenkou uprchl do Ženevy. Právě zde na břehu Ženevského jezera se protly životní cesty všech tří aktérů našeho příběhu.
Hrabě Jan František Ferdinand Bruntálský z Wrbna a na Bílovci souhlasil s fiktivním sňatkem s Friederikou Wilhelminou hraběnkou von Gaevenitz a proč by taky nesouhlasil. Dostal titul zemského hofmistra s nevídaným platem 10.000 Zl. ročně. O několik dní později, aby se "neřeklo", hrabě Wrbna odcestoval do Vídně a pak do Bílovce (do roku 1716 figuruje v bíloveckých matrikách křtu co by kmotr dětí bíloveckých měšťanů). Vévoda se svojí metresou nyní již hraběnkou Bruntálskou z Wrbna odjel zpět do Stuttgartu.
Aby nemuseli žít pod jednou střechou s vévodovou manželkou princeznou Johannou Elisabetou Baden-Durlach, začal Eberhard Ludwig stavět pro sebe a svojí metresu ve 12 kilometrů vzdáleném Ludwigburgu největší barokní palác v Německu - německé Versailles.
Ani Friederika Wilhelmina hraběnka Bruntálská z Wrbna neztrácela čas. Aktivně se zapojila do řízení státu. Roku 1717 byla jmenována řádným členem tajného kabinetu. Měla velký vliv na finance, justici a udělování milostí. Vévoda jí zapůjčil titul hraběnka von Aurach. Roku 1727 získala panství Freudental v Badensku kde si nechala vybudovat rodinné sídlo.
Roku 1731 náhle zemřel korunní princ Friedrich Ludwig jediný mužský potomek vévody Eberharda Ludwiga. Touto smutnou události započal strmý pád hraběnky Friederiky Wilhelminy Bruntálské z Wrbna.
Nyní se rozběhla politická mašinerie na plné obrátky. Vlivní aristokaté museli stůj co stůj zabránit, aby se trůnu v protestantském Wuerttembersku v budoucnu chopil vévodův bratranec, katolík Karel Alexander. Vévoda se musí okamžitě usmířit se svojí zákonitou manželkou a pokusit se o mužského potomka. V cestě, ale stojí nenáviděná a všehoschopná vévodova metresa Friederika Wilhelmina.
Intriky, pomluvy, manipulace ,lži a špína - hraběnka Wrbnová byla obviněna z čarodějnictví a uvězněna. Také její milovaný vévoda se od ní odvrátil. Byl jí zabaven veškerý majetek, odebrán hraběcí titul von Aurach, padla až na samé dno. Kdo ví jak by vše dopadlo kdyby znovu nezasáhl císař Karel VI. Vyslal do Ludwigsburgu hraběte Johanna Ferdinanda von Kufstein, aby tuto nanejvýš trapnou záležitost jednou pro vždy vyřešil.
Hraběnka Friederika Wilhelmína Bruntálská z Wrbna byla propuštěna z vězení s podmínkou: musí okamžitě opustit Wuerttembersko za to se jí dostalo kompenzace 150.000 Zl. Friederika Wilhelmína musí uposlechnout co jí zbývalo také jiného, pobyt ve vězení nebylo nic na co by ráda vzpomínala, ale stále tajně doufala, že se jednou do Ludwigsburgu vrátí. K tomu již nedošlo, vévoda Eberhard Ludwig zemřel 31. října 1733. Friederika Wilhelmina odešela do Berlína ke své neteři kde ve věku 84 let zemřela.
