Galerie osobností města Bílovce

Od založení města někdy na počátku 14. století se stalo centrem všeho městského dění, počínaje výročními trhy, pro hospodářský život Bílovce existenčně důležitými, přes vyhlašování rozličných nařízení, průchody vojsk, návštěvy panovníků (1779 císař Josef II.), vojevůdců a významných politiků.

Město založené na tzv. zeleném drnu bylo náměstí lemováno původně dřevěnými domy. Po několika zhoubných požárech povstávají domy nové, kamenné s klenutým loubím. Ta byla ve všech středověkých tržních městech a umožňovala trhy i za nepříznivého počasí. V roce 1905 zmizelo z náměstí poslední kamenné podloubí při úpravě domu čp.10 (bývalý Sport bar, dnes Kebab).

Od založení města někdy na počátku 14. století se stalo centrem všeho městského dění, počínaje výročními trhy, pro hospodářský život Bílovce existenčně důležitými, přes vyhlašování rozličných nařízení, průchody vojsk, návštěvy panovníků (1779 císař Josef II.), vojevůdců a významných politiků.Město založené na tzv. zeleném drnu bylo náměstí lemováno původně dřevěnými domy. Po několika zhoubných požárech povstávají domy nové, kamenné s klenutým loubím. Ta byla ve všech středověkých tržních městech a umožňovala trhy i za nepříznivého počasí. V roce 1905 zmizelo z náměstí poslední kamenné podloubí při úpravě domu čp.10 (bývalý Sport bar, dnes Kebab).

Po staletí je symbolem města radnice, památný dům, místo, kde promlouvá historie dávných obyvatel, které však zároveň žije současností, řídíc chod věcí veřejných.

Radnice byla postavena roku 1593. Ta původní stávala pravděpodobně uprostřed náměstí, ale žádné písemné doklady o její existenci nemáme. Některé prameny mylně uvádějí, že radniční budovu v renesančním duchu vyprojektoval Andreas Butowsky z Opavy. Butowsky pouze na žádost vrchnosti, Bernarda Pražmy z Bílkova novostavbu vyměřil a kolaudoval, jak bylo tehdy zvykem. Veškeré stavební práce provedli zedničtí mistři Hans a Martin rovněž z Opavy. Za práci obdrželi z městské pokladny dohromady 41 zlatých a 14 a půl grošů.

Druhá polovina 18. století byla obdobím převratných reformních změn v oblasti státní správy, politické, finanční, školské, církevní, ale také soudní.  S novým pojetím justiční správy, kdy se i tato dostává stále více pod vliv státu, vstupují na pomyslnou scénu dění městští syndikové, tedy zkoušení úředníci s právnickým vzděláním, vykonávající soudní správu na nejnižším stupni justiční správy. Tyto josefínské reformy se dotkly také města Bílovce, jak nám dokazuje zpráva z roku 1805: „město je spravováno magistrátem, který tvoří purkmistr, syndikus a dva radní. Magistrát vykonává v okrsku také civilní soudnictví…“