Galerie osobností města Bílovce

Požáry vždy představovaly a stále představují katastrofu: ve městě, na vesnici i v přírodě. Majitele kvetoucích živností či vesnických statků často uvrhly do bídy, z níž bylo mnohdy obtížné vybřednout. Požáry však neznamenaly pouze zánik a zmar, ale také počátek obnovy a budování. Obzvláště města s nevelkými parcelami a stísněnou zástavbou právě především díky požárům výrazně měnila svůj vzhled.

Josef Johann Kubitza se narodil 7. března 1824 do rodiny bíloveckého vrchnostenského úředníka a později mlynáře ve Velkých Albrechticích Josefa Kubitzeho. Baron Karel Michael Sedlnitzký z Choltic si všiml, že syn jeho úředníka je velice učenlivý, proto se s otcem dohodl, že by bylo vhodné nechat mladého Josefa vystudovat. Zámecký pán uhradil velkou část nákladů jeho pozdějších studií na Vídeňské hospodářské škole. Nezbytnou praxi Josef Kubitza získal na panství hraběte Mitrowského z Nemyšle v Sokolnicích u Brna.

K řemeslům, která se v Bílovci povznesla až k průmyslové výrobě, patří také mydlářství, které v první polovině 19. století nabylo ve městě dosti značného významu.

 Jak známo cech mydlářský si určil za svého patrona sv. Floriána a do svého znamení lva. Mydlářské řemeslo je opravdu těžká a nepříjemná práce. Jen ve zkratce: Mýdlový louh se připravuje z potaše (dřevěný popel - potaš) nebo sody a páleného vápna. V mýdlovém kotli se vaří tuky nebo oleje v louhu tak dlouho, dokud nevznikne želatinové mýdlové lepidlo, které se přidáním soli (vysolením) rozdělí na „jádro“ (pevná horní vrstva) a „spodní louh“. Vaření je únavná práce, která trvá mnoho hodin a vyžaduje neustálé míchání. Po odstranění základního louhu se „jádrové“ mýdlo nabere do forem (zásuvek), ve kterých zůstane až do úplného ztuhnutí. Získané bloky pak nařežeme na panely nebo tyče s mosazným drátem.

V květnu roku 2022 se nám ozval pan Alex McWhirter, který pracuje pro malé muzeum Moyse's Hall ve východní Anglii. Ve sbírkách jejich muzea se nalézají velice vzácné hodiny, které prokazatelně patřily majiteli bíloveckého panství rytíři Jaroslavu Oderskému z Lidéřova. Na orlojích je vyryt letopočet 1541. Na schránce hodin (orloje) jsou erby Oderských z Lidéřova, Bítovských z Bítova, Rotemberků z Ketře nebo pánů ze Zvole.

Friedrich (Fritz) Zimmermann se narodil 18. června 1885 v Bílovci jako nejmladší z osmi dětí sklenářského mistra Edmunda Zimmermanna a jeho manželky Josefy, rozené Felkelové.  Město Bílovec nenabízelo, kromě starého zámku hrabat Sedlnitzkých z Choltic a kostela sv. Mikuláše, skoro nic, co by podněcovalo nebo podporovalo vývoj umělecky nadaného chlapce. Hrabě Stanislav Zdenko Sedlnitzký si při jedné z četných obchůzek svého statku povšiml malého kluka, sedícího na hromadě dřeva, jak něco zakresluje tužkou do skicáku. Starý pán si přisedl a chlapec mu navrhl, že se pokusí o jeho portrét. Za několik málo minut už si vyprávěli jako dlouholetí přátelé. Pan hrabě si prohléhl i další kresby, které talentovaný klučina namaloval. Hrabě byl tak nadšený, že chlapci navrhl, aby druhý den přivedl na zámek svého otce.