Galerie osobností města Bílovce

V těchto časech když nemůžeme nikam vycestovat se budeme plavit po světových mořích a oceánech jak se lidově říká „prstem po mapě“. Pro nás suchozemce místa jako Cejlon, Madrás, Filipíny, Honkong, Nový Zéland, Austrálie, Tahiti, Kapské Město, Madagaskar, Rio de Janeiro voní pořádnou exotikou.

V tomto čase šije celá Česká republika ústenky a klobouk dolů před každým kdo to umí. Jsem manuálně nezručný a při prvním spuštění mašiny bych si přištupoval prsty k látce, tak přináším alespoň příběh o šicím stroji jehož výrobci pocházeli z Bílovce. Dámy dříve narozené si ještě zajisté budou pamatovat šicí stroje Minerva nebo Silesia.
Příběh začíná v Bílovci roku 1828 kdy se v kostele svatého Mikuláše oženil mistr zámečnický Andreas Rutzky s Theklou Brennerovou. Manželé později zakoupili v Bílovci dům na Zámecké ulici.

Doktor Schmidt

Dům čp.42-43 na bývalé Kostelní ulici stále stojí, ale není dnes nijak zvláště zajímavý a není ani moc vzhledný.
Původně zde stály dva menší měšťanské domy, jeden roku 1730 koupil soukenický mistr Josef Schnindler a druhý vlastnil od roku 1708 Josef Grill. V dalších letech se majitelé domů poměrně rychle střídali až oba domy roku 1820 koupil obchodník Karel Resch.

Jméno Emma Leopoldina Schubert – Grossmann dnes už asi nikomu v Bílovci nic neřekne. Snad jen možná divadelním „fajnšmekrům“. Historie dokáže hvězdy co jen několikrát zazáří, rychle zaprášit a vymazat z paměti lidí. Emma Schubert - Grossmann byla na počátku 20. století jednou z nejobsazovanějších rakouských hereček. 

O této vzácné návštěvě přináší reportáž týdeník Práce pro dělnictvo ze dne 17. května 1891

"Kdož by z laskavých čtenářův našich neznal alespoň dle jména J.C.K.V. arcivévodu Eugena? Velmi zhusta čteme v denních listech o Jeho dobrosrdečnosti, vlídnosti a lidumilnosti. Když loňského roku na podzim táhl pluk č.100 z Olomouce Mor. a Polskou Ostravou aby se účastnil manévrů na Těšínsku, nacházel se arcivévoda v čele svého pluku.

Hrabě Thurn v Bílovci

Od roku 1604 byl jediným držitelem bíloveckého panství rytíř Karel Pražma z Bílkova. Za jeho života se stal Bílovec důležitým politickým centrem Opavska. Karel Pražma byl aktivním stoupencem stavovského odboje proti císaři Ferdinandovi II. Jako přívrženec luteránské reformace se stal hlavou nekatolické šlechty Opavska.

Rudolf Feik

Město Mangenta severní Itálie: časně z rána 4. června 1859, začíná nepříjemný deštivý den. Francouzi ve dvou místech překročili řeku Ticicno. Napoleon III. po té napadl Rakušany u Ponte Nuovo di Magenta. V řadách rakouské armády sloužil také mladý šikovatel Rudolf Feik, rodák z Radotína.

Florentin Leicher

Někteří všímavější návštěvníci zámku nebo letního kina si možná povšimli kamenných prvků ležících v trávě. U zdi oddělující zámecký areál od obytných domů bude vznikat malé lapidárium – kamenné dědictví města Bílovce.

Možná nám to nebudete věřit, ale také studený kámen dokáže vyprávět zajímavé a někdy pěkně žhavé příběhy.

Z dalších významných bíloveckých soukenických továrníků, které nemůžeme v našem povídání o bíloveckých domech vynechat je bezesporu rodina Hirtů (těch soukenických továren bylo mnohem více např. Zimmerman, Ertel, Stolz, Beyer, Gebauer, Schweder adalší).

Mahenovo divadlo v Brně, Statní opera v Praze, divadlo v Temešváru nebo zámek Žinkovy a Bílovec?

Co spojuje tyto známé stavby s Bílovcem? Je to podnikatelská rodina Salcherů a osoba věhlasného vídeňského stavitele a architekta Hermanna Helmera.

Kroměřížský sněm 22. listopadu 1848

Již před více jak170 lety se do Kroměříže z Vídně přesunulo zasedání Ústavodárného říšského sněmu . Při té příležitosti musíme zmínit jméno bíloveckého lékaře MUDr. Antona Beinhauera, který byl jedním z poslanců za levici.

Prvním poznávacím znamením byla jejich vůně. Máta a meduňka se mísily s heřmánkem, lipovým květem a lékořicí. Na sto let starých policích jsou uloženy nádoby, které uchovávaly mystické tinktury a masti, stojatky, prachovnice, váhy a hmoždíře všech velikostí. Lékárna bývala místem, kde vám lékárník v bílém plášti připravil všechno od mastí, sirupů a čípků až po vodičku na bradavice, šampon a čajovou směs na kašel přímo vám konkrétně na míru. Taky za ním pacienti chodili s důvěrou a radili se s ním stejně jako s panem doktorem a odcházeli s pocitem, že lék jim opravdu pomůže... tak nějak vypadala lékárna ještě před padesáti lety.

Už dlouho nebylo tak nádherné léto. Od rána se nad Bílovcem klenulo jasné modré nebe bez mráčků, slunce hladilo zem zlatými paprsky, k večeru pak přicházely vlahé deštíky, které ochlazovaly horký a dusný vzduch. Země přijímala tu životodárnou sílu, za níž se odvděčovala bujnou vegetací...

Otto se narodil 5. srpna 1878 v Bílovci, dům čp. 226 v Městském kopci jako čtvrtý syn významného židovského obchodníka Sigmunda Markuse a Rosalie rozené Deutsch.

Václav Zikmund Sedlnitzký z Choltitz se oženil ve Vídni se svou neteří Bohunkou Alžbětou Pražmovou z Bílkova, jíž byl po mnoha peripetiích přisouzen nárok na Bílovec (1648) brzy potom sepsala paní Alžběta na bíloveckém zámku poručenství, jímž ustanovila poručníkem dcer svého manžela, který měl užívat výnosů z poloviny panství. 

Narodil se v Lipníku nad Bečvou jako prvorozený syn barona Moritze Sednického z Choltic, majitele panství Bílovec, Výškovice a Anny Karolíny von Burgaller, dcery rakouského architekta a stavitele. Od smrti své matky († 3.4. 1837) vyrůstal v Haliči.

V roce 2021 oslaví město Bílovec 700 let od svého založení. Tradičně se založení města připisuje Vokovi I. z Kravař na což by také ukazovalo  nejstarší doložené německé pojmenování Bílovce - Woogstadt nebo Wockinstat. Poprvé je Bílovec zmiňován v ojedinělé listině z 28. července 1324  kdy Vok z Kravař prodává svému věrnému služebníku Jindřichu Dominiku Wibingerovi fojství v Pustějově. Jako svědci pořízení jsou uváděni fojti Arnold z Fulneka a Matouš z Bílovce…

Josef Scholz přišel na svět 12. března roku 1835 do rodiny bíloveckého koželuha Aloise Scholze. Bezstarostné mládí prožil v domě čp. 302 na dnešní ulici Čs. armády. Jeho budoucí povolání lékaře bylo, dalo by se říci s trochou nadsázky, předurčeno. Josefův strýc Josef Scholz (*1784) byl zámecký a městský lékař v Bílovci.

Josef Scholz přišel na svět 12. března roku 1835 do rodiny bíloveckého koželuha Aloise Scholze. Bezstarostné mládí prožil v domě čp. 302 na dnešní ulici Čs. armády. Jeho budoucí povolání lékaře bylo, dalo by se říci s trochou nadsázky, předurčeno. Josefův strýc Josef Scholz (*1784) byl zámecký a městský lékař v Bílovci.